Následující článek poskytuje přehled základních povinností v oblasti DPH při zahájení podnikatelské činnosti v oblasti poskytování služeb, které budou fakturovány do jiného členského státu.
Nejprve je důležité určit místo plnění, podle charakteru poskytovaných služeb. Základní pravidlo pro stanovení místa plnění definované v § 9 ZDPH říká:
- Pokud je příjemcem poskytované služby osoba povinná k dani, je místo plnění ve státě, kde má příjemce služby sídlo. Pokud je však tato služba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.
- Pokud je příjemcem poskytované služby osoba nepovinná k dani, místo plnění je ve státě, kde má sídlo osoba poskytující službu.
Základní pravidlo se použije, pokud zákon nestanoví jinak. Speciální pravidla k určení místa plnění jsou stanovena u následujících služeb:
- služby vztahující se k nemovité věci (§ 10 ZDPH),
- poskytnutí přepravy osob (§ 10a ZDPH),
- poskytování služeb v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy (§ 10b ZDPH)
- poskytování stravovací služby (§ 10c ZDPH)
- poskytování nájmu dopravního prostředku (§ 10d ZDPH)
- poskytnutí služby zprostředkovatelem osobě nepovinné k dani (§ 10e ZDPH)
- poskytnutí služby přepravy zboží osobě nepovinné k dani (§ 10f ZDPH)
- poskytnutí služby přímo související s přepravou zboží a služby oceňování movité hmotné věci a práce na movité hmotné věci osobě nepovinné k dani (§ 10g ZDPH)
V níže popisovaném modelovém případě je vycházeno z následujících předpokladů:
- Tuzemská osoba povinná k dani zahájila živnostenské podnikání, jehož předmětem bude poskytování služeb osobě povinné k dani z jiné členského státu. Služby, které jsou poskytovány, spadají do základního pravidla (§ 9 ZDPH) pro určení místa plnění. Místo plnění je podle základního pravidla určeno ve státě, kde má osoba, které je plnění poskytováno, sídlo.
- Tuzemská osoba povinná k dani nebude poskytovat služby ani jiná plnění s místem plnění v České republice. V případě, že budou nějaká plnění v České republice poskytována, nebude překročen obrat 1 mil. Kč za 12 měsíců.
V případě, že by byla služba poskytována osobě nepovinné k dani do jiného členského státu (například pro občana pro jeho soukromou spotřebu), pak by u služeb dle základního pravidla bylo nutno hlídat obrat, kdy překročením obratu by se poskytovatel služeb stal plátcem DPH a z poskytovaných plnění by byl povinen odvádět DPH.
Povinnost registrace
Zákon o DPH vymezuje povinnost registraci v uvedeném případě v § 6i „Osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, je identifikovanou osobou ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně.“
Identifikovaná osoba je speciální status osoby povinné k dani a platí pro ni zejména následující pravidla:
- povinnost registrace k DPH,
- přidělení DIČ,
- povinnost podávat přiznání k DPH u plnění, která uskutečnila jako identifikovaná osoba (poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě),
- přiznání je podáváno pouze v měsících, kdy vznikla daňová povinnost,
- při poskytování služeb do jiného členského státu je podáváno souhrnné hlášení,
- identifikovaná osoba nemá nárok na odpočet DPH z přijatých zdanitelných plnění (do přiznání a souhrnného hlášení se zahrnuje pouze přeshraniční plnění, u tuzemských plnění zůstává identifikovaná osoba neplátcem DPH),
- je vedena evidence pro účely daně z přidané hodnoty v členění potřebném pro sestavení přiznání k DPH nebo souhrnného hlášení.
Hlavní nevýhodou identifikované osoby, je nemožnost uplatnění nároku na odpočet z přijatých zdanitelných plnění, která souvisejí s její ekonomickou činností. Je tedy možnost dobrovolné registrace k DPH jako plátce DPH podle § 6f ZDPH. Pokud se osoba povinná k dani stane plátcem DPH má povinnost podávat přiznání k DPH měsíčně bez ohledu na to, zda uskutečnila zdanitelné plnění nebo nikoliv. Ostatní povinnosti zůstávají zachovány jako v případě identifikované osoby.
Osoba povinná k dani, která se stala identifikovanou osobou je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě. Přihlášku k registraci naleznete zde. Přihláška k registraci může být podána osobně na podatelně místně příslušného finančního úřadu, zaslána doporučeně nebo podána elektronicky prostřednictvím daňového portálu EPO. Přílohou přihlášky k registraci by měla být faktura vydaná, kterou je poskytnuta služba do jiného členského státu.
Po zaregistrování a přidělení DIČ bude identifikovaná osoba vyrozuměna finančním úřadem formou Rozhodnutí. Přidělené DIČ je identifikovaná osoba povinna uvádět na fakturách vystavených do JČS, toto DIČ ji však neopravňuje k uplatnění nároku na odpočet z přijatých tuzemských plnění.
Povinnost podávat přiznání a souhrnné hlášení identifikovanou osobou
V měsících, ve kterých bylo uskutečněno zdanitelné plnění, zjednodušeně se jedná o měsíce, ve kterých byla vystavena faktura, je identifikovaná osoba povinna podávat přiznání k DPH a souhrnné hlášení. Vzhledem k tomu, že souhrnné hlášení může být podáváno pouze elektronicky, vzniká identifikované osobě povinnost podávat přiznání k DPH také pouze elektronicky. Elektronické podání je možné prostřednictvím daňového portálu EPO, kde jsou také oba zmiňované formuláře:
- přiznání k DPH
- souhrnné hlášení
Oba formuláře naleznete zde.
Vzhledem k povinnosti učinit podání pouze elektronicky, musí mít identifikovaná osoba k dispozici elektronický podpis, kterým je odesílaný dokument opatřen, případně je možné učinit podání prostřednictvím datové schránky.
„Daň odvede zákazník“
Služby poskytované osobě povinné k dani do jiného členského státu jsou fakturovány bez DPH. Místo plnění je určeno ve státě příjemce služby, který je povinen z přijatého plnění provést „reverse-charge“ tzn. ddvede daň na výstupu a zároveň má nárok na odpočet z uvedeného plnění, pokud přijatou službu použije pro plnění zakládající nárok na odpočet.
Daňový doklad
Náležitosti daňového dokladu jsou definovány v § 29 ZDPH. Daňový doklad musí obsahovat:
- označení osoby, která uskutečňuje plnění (jméno a příjmení případně firmu, adresu, DIČ)
- označení osoby, pro kterou je plnění poskytováno (jméno a příjmení případně firmu, adresu, DIČ)
- evidenční číslo daňového dokladu
- rozsah a předmět plnění
- den vystavení daňového dokladu
- den uskutečnění plnění
- jednotkovou cenu bez daně a slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně
- základ daně (sazba a výše daně není při poskytnutí služby osobě povinné k dani do jiného členského státu uváděna, jelikož osobou povinnou přiznat daň je zákazník, základ daně nemusí být uváděn v českých korunách, může být ueden pouze v zahraniční měně)
- „daň odvede zákazník“
- místo plnění je určeno dle článku 196 Směrnice Rady 2006/112/ES (není povinným údajem)
Zrušení registrace
Identifikovaná osoba může požádat o zrušení registrace identifikované osoby, jestliže:
- za posledních 6 měsíců nevznikla povinnost přiznat daň z přijatých služeb nebo z dodání zboží s montáží, přiznat daň z pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, nebo jí nevznikla povinnost podat souhrnné hlášení,
- v současném ani předcházejícím kalendářním roce nepořídila zboží (s výjimkou nového dopravního prostředku a zboží podléhajícího spotřební dani) v hodnotě nad 326 tisíc Kč bez DPH,
- podnikatel přestal vykonávat ekonomickou činnost.